Celiakie je geneticky podmíněná, celoživotní a nevyléčitelná přecitlivělost na lepek (gluten) na autoimunitním podkladu. Neadekvátní reakce imunitního systému vede k chronickému zánětu sliznice tenkého střeva. Stále existuje množství celiaků, kteří o své diagnóze nevědí, léčí se na jiné diagnózy a léta se zbytečně trápí. Přitom stačí tak málo – navštívit lékaře nebo si ještě před návštěvou odborníka udělat domácí test na celiakii z lékárny. Důležité je nepřecházet na bezlepkovou dietu bez porady s lékařem!
Patří sem také bolesti v oblasti žaludku a nevolnost, u žen neplodnost, potrat či časná menopauza, anémie, závratě, migréna, deprese a podobně.
Obiloviny jsou základní složkou naší potravy. Jejich šlechtěním a mutacemi vznikly druhy s větším počtem zrn v klasu, ale zároveň se v nich postupně zvýšil obsah lepku z deseti přibližně na 50 %. Po dlouholetém šlechtění má současná pšenice pětkrát více genetických informací než člověk. „Tenké střevo některých lidí to není schopno tolerovat, změnila se genetická informace související s funkcí tohoto orgánu lidského těla, v důsledku čehož selhávají kontrolní mechanismy, imunitní systém uvolňuje velké množství protilátek. To je základ každého autoimunitního onemocnění,“ píše známá odbornice na celiakii MUDr. Jarmila Kabátová, PhD., v odborné knize „Celiakia a jiná onemocnění vyvolaná lepkem“ (vyd. Raabe).
Černoši celiakii nemají
Výskyt onemocnění je podle ní celosvětový a postihuje ženy i muže (poměr 2 ku 1) v kterémkoli věku s výraznými geografickými rozdíly. Záleží totiž na množství lepku v potravě v jednotlivých částech světa. V posledním období došlo například k pětinásobnému nárůstu počtu celiaků v USA, ve Skotsku až 6,4násobnému nárůstu, ve Finsku k dvojnásobnému, v Nizozemsku 1,5násobnému a podobně. „Zajímavé jsou přitom některé regionální rozdíly, jejichž důvod se nepodařilo objasnit,“ podotýká známá dětská gastroenteroložka. „Vyšší procenta se například týkají severní Evropy, především Finska a Švédska, naproti tomu v Německu počet celiaků tvoří jen 0,2 procenta populace. Tento rozdíl zatím není vysvětlen, protože uvedené oblasti se prakticky shodují v míře přijímaného lepku v populaci, ale také v míře genetické zátěže.“
V Africe a Asii se toto onemocnění vyskytuje vzácně, přičemž některé země s převahou potravy obsahující rýži toto onemocnění téměř neznají. Výskyt souvisí také s rasou, častěji se vyskytuje u bělochů, zatímco u černochů se nevyskytuje vůbec!
Na základě sčítání pacientů s celiakií na začátku roku 2020, které se provádí každé čtyři roky, na Slovensku trpí tímto onemocněním přibližně 23 tisíc lidí. Pokud ovšem platí předpoklad, že celiakie postihuje celosvětově 0,5 až 1 procento populace, znamená to, že na Slovensku by mělo mít stanovenou tuto diagnózu asi 50 tisíc pacientů. „I proto se mluví o tzv. celiakálním ledovci. Jeho velká část se nachází pod vodou, a to jsou vlastně nediagnostikovaní pacienti,“ upozorňuje osvětová kampaň, která se minulý týden uskutečnila i na Slovensku u příležitosti květnového Mezinárodního dne celiakie (16. květen).
Navíc je třeba dodat, že neléčená nebo pozdě diagnostikovaná celiakie (věk nad 50 let) je považována za prekancerózu (předstupeň rakoviny)! Výskyt výskytu onkologických onemocnění u pacientů s touto diagnózou se uvádí v rozsahu 8–10 % (karcinomy tenkého střeva, sliznice úst a jícnu, non-Hodgkinův lymfom). \“Pacienti s celiakií mají zvýšené i riziko dalších autoimunitních onemocnění jako cukrovka 1. typu nebo onemocnění štítné žlázy,\“ píše se na webu bezlepku.sk.
\“V praxi zaznamenáváme zvýšení výskytu atypické formy celiakie s projevy onemocnění mimo trávicího traktu, ale i výskytu tiché formy celiakie (čili bez příznaků), a to díky aktivnímu vyhledávání pacientů v rizikových skupinách,\“ dodává MUDr. Kabátová v knize na téma bezlepkové diety. Kromě standardních příznaků jako bolesti břicha, nadýmání, mastná, lepivá či šedá stolice plovoucí na vodě, střídání průjmu a zácpy patří mezi symptomy mimo trávicí trakt kostní a svalové projevy (řídnutí kostí, záněty kloubů, poruchy skloviny na trvalých zubech, svalová slabost) kožní a slizniční projevy jako vypadávání vlasů, aftózní stomatitidy, vitiligo, dokonce projevy v oblasti reprodukce jako vynechávání menstruace až neplodnost a také neurologické a psychické poruchy (epilepsie nereagující na léčbu, deprese, migrény, demence, nesoustředěnost).
