V souvislosti s okrasnou dřevnatějící bylinou či polštářově křovitě rostoucí hvězdičkou přímořskou se setkáte is označeními zlatá mince, dukátový květ nebo hvězdné očko. Subtilní balkonovku sice stále ještě často najdete pod botanickým názvem Asteriscus maritimus, ale po překlasifikaci z konce tisíciletí se nově jmenuje Pallenis maritima.
Pravda 01.06.2022 06:00 hvězdička přímořskáFoto: SHUTTERSTOCK
Hlavním poznávacím znamením hvězdičky přímořské jsou sytě žluté kvítky nahustě intenzivně sálající barvou od června do září, nejvíc od druhé poloviny prázdnin. Záleží však také na kultivaru – například Aurelia Gold září už od sklonku dubna. V zahradě vynikne jako lem chodníků a decentní předěl zón. Uplatní se však i ve skalkách, případně při pietní výsadbě na místech dostatečně zásobovaných slunečním svitem. Vysazuje se v rozestupech 20 centimetrů.
Kdy má smysl zazimování?
Hvězdička přímořská pochází ze Středomoří. Na Kanárských ostrovech, v Portugalsku či Řecku roste v trsech jako stálezelená trvalka o výšce 25 – 35 centimetrů. Zpočátku postupuje vzpřímeně, v určité fázi se však již rozvíjí zejména do šířky a nakonec dokonce převisl. Můžete ji tedy umístit i do závěsných nádob. Vzhledem k absenci dostatečné odolnosti proti mrazu je v našich končinách běžnější pojmout ji jako sezónní ozdobu. Zazimování ve světlém prostředí při teplotě 5 – 15 stupňů má smysl opravdu jen v případě, že disponujete chráněnými prostory s takovou charakteristikou. Zavlažování tehdy utlumte na nezbytné minimum.
Otrhávejte zašlé kvítky
Masité stříbřitě zelené přibližně 4centimetrové listy hvězdičky přímořské mají podlouhlý vejčitý tvar a ochlupený povrch. I díky střídavému nasazení vytvářejí opticky příjemný kompaktní podklad pro obsypání hlavním dekoračním prvkem: pronikavě zlatavými kvítky o průměru kolem tří centimetru, které se nezavírají ani při nevlídném počasí. Produkci nových podpoříte průběžným otrháváním zašlých.
Mírně kyselý substrát
Hvězdička přímořská vyznává slunce. Snese i mírně stinné stanoviště, na něm však klesá její ochota kvést. Podobně okouňavě si počíná, když nedostane propustnou půdu bohatou na živiny. Optimální směs tvoří tři díly jílovitého pěstitelského mírně kyselého substrátu a jeden díl zapracovaného písku, to vše s drenážním odtokem na spodku květináče.
Zálivka musí být pravidelná, ne však způsobující přemokření. Díky značné toleranci hvězdičky přímořské na vápník není třeba sahat po dešťové vodě, ačkoli nezaškodí. Podle možnosti nalévejte vláhu k zemi: vyhněte se listům a květinám. Podporu vícesložkovým hnojivem pro balkonovou vegetaci dávkujte s týdenní periodicitou právě v rámci zálivky. Výjimkou tvoří úvodní období po vložení sazenice do půdy předem obohacené pomalu rozpustným přípravkem.
